„Naše místo vidím někde na půl cesty mezi world music a českou alternativně rockovou tradicí, prostě takový středoevropský šraml « skrýt následující
s dominantními vlivy klezmeru, balkánské hudby a rock’n’rollu,“ prohlásil v roce 2004 v rozhovoru pro časopis Folk & country akordeonista pražské skupiny Neočekávaný dýchánek Michal Šmíd. Kapela vznikla v roce 1992 a od té doby si svou pílí a nápady vybojovala důležité místo na české scéně alterantivní hudby a world music.
V současné době tvoří základní autorskou dvojici v Neočekávaném dýchánku textařka, zpěvačka a flétnistka Zuzana Hanzlová a právě Michal Šmíd, který je autorem většiny hudebních nápadů. Na aranžích se podílejí i ostatní členové kapely: Antonín Hluštík (elektrická kytara), Michal Hroza (klarinet, saxofon), Jan Pydych (bicí, xylofon, scratching), Jaroslav Richter (mandolína), Ondřej Tichý (kontrabas, violoncello, pozoun) a Jan Vondryska (trubka, křídlovka). Na třetím albu Neočekávaného dýchánku, nazvaném Plech, dále jako hosté účinkují Lucie Richterová (viola), Pavel Hloušek (baskytara) a František Holeček (banjo).
CD Plech je nejrockovější a nejenergičtější v dosavadní diskografii skupiny, která se tak z velké části oprostila od vlivů balkánské hudby. V téměř punkové hudbě a v expresivním sólovém zpěvu Zuzany Hanzlové se však neztrácejí ani texty s nenapodobitelnou poetikou. Verše jako „Honem vykopu pořádnou díru / nacpu svý šílenství do chřtánu štírům“ korespondují se smrští tónů i s extravagantními převleky, které skupina používá na svých koncertech. Ne všechny písně Neočekávaného dýchánku však hraničí s dekadencí. Album Plech obsahuje i zajímavě zpracovaná milostná témata, která však opět korespondují s charakterem kapely („Můj milý, můj milý / na mě ze břehu mává / a volá sláva / nebo že se mu něčeho nedostává“).