Po téměř dvouletém intenzivním hudebněpracovním zápřahu, který započal už někdy v lednu roku 2008 a o jehož náročnosti jsem neměl v jeho prvopočátcích ani zdání, Vám Lucrezia Borgia předkládá svůj, co do obsahu, bezkonkurenčně největší
opus „Valpuržina noc“. Folk-synfonicko-historizující-metalovou operu o dvou dějstvích.

Výběr hostujících zpěváků rozhodně nebyl náhodný. Všichni jsou osobnostmi, na jejichž tvorbě jsem se hudebně kdysi utvářel, vyrůstal a jichž si dodnes nesmírně vážím. Zdeněk Kluka, Milan Schelinger, Franta Segrado, Roman Dragoun. Proto je pro mě velkou ctí, že mé pozvání ke spolupráci přijali a pomohli mi tak naplnit jeden z mých snů. V případě Romana Dostála a Honzy Klímy je to samo sebou trochu jinak. Ti jsou se mnou spřízněni generačně. Ovšem Roman je pro mě interpretem, s velmi zajímavou barvou hlasu a výrazu. A Honza Klíma, nepřehlédnutelný fenomén a živel historizující hudební scény, scény k niž se řadí i Lucrezia Borgia. Tedy kdo jiný když né on.

Původní záměr rozhodně nebyl dělat tak rozsáhlý projekt a už vůbec né ve formě 2CD a ke všemu v dnešní době. Ale vše vyplynulo až ze situace, kdy máte ve studiu tak úžasné hosty a Vám je líto, že je můžete použít třeba jen do jedné písně. A protože Lucrezia Borgia už několikrát plánovala projekt v rockovém duchu a rockeři to bezpochyby všichni jsou, tak proč toho nevyužít nyní. Písničky připraveny byly už z dřívějších dob, nehledě k tomu, že mnohé z písní na druhém CD „Rytířské elegie“, už drahně let znají příznivci Lucrezie z akustických koncertních verzí.

Druhá část projektu CD „Rytířské elegie“ ,je náš hold, jak už je z názvu patrno, těm kteří nás na naší desetileté hudební dráze nejvíce podporují svojí přízní. Všem milovníkům rytířské romantiky a historie, všem těm, odkud i Lucrezia Borgia kdysi vzešla, těm, kteří se mečem i rádi ohánějí. Písně jsou to burácející, divoké, podpořené zvukem hodně nabroušených kytar a uvřeštěných šalmají.