Skupina DG 307 absolvovala v roce 1994 několik koncertů v - předtím ani potom - nebývale silné sestavě: dvoje bicí, dvoje klávesy, zdvojené smyčcové nástroje,kytara a samozřejmě nezaměnitelný hlas Pavla Zajíčka. Je to i poslední sestava, v které ještě hrál Mejla Hlavsa, tentokrát na klávesy. Album s délkou přes 70 minut obsahuje kompletní repertoár tohoto turné, a to včetně několika dosud nezveřejněných skladeb. Každý, kdo zná DG 307 ví, co může čekat - ovšem rozšířené, dokonale propracované nástrojové obsazení dodává hudbě na hutnosti a monumentálnosti, která přechází až v jakousi melancholickou symfonii. Jedno z nejsilnějších období, které nese ještě rukopis Mejlovy hudební geniality a samozřejmě i pečeť nenapodobitelně autentické Zajíčkovy poezie. Nahrávka stará více jak 17 let zní jako by byla natočena včera. A stejně aktuálně bude znít i za dalších dvacet roků.

Autentická reportáž z koncertu v roce 1994
ROCK and POP, 14.2.1994

DG 307, Junior Klub na Chmelnici, 2.2.1994

Možná, že český underground je skutečně mrtev. První únorovou středu však tomu na Chmelnici nic nenasvědčovalo. Vše jak za starých časů: sál narvaný k prasknutí, mezi diváky zdaleka nejen lidé z Prahy, hned při příchodu do klubu člověka praštila do čenichu známá vůně, kterou nedokáží vytvořit výrobky ani značky Marlboro (Rock-In), ani Camel (Rhythm)... A na pódiu se provozovala hudba (ano, hudba, nikoliv konceptuální ne-umění), kterou hned tak neuslyšíte - třebaže plagiátorů tu je stále dost.

Recenzovaný koncert neznamená comeback DG 307. Šlo jen o to, že materiál LP Uměle ochuceno nebyl až na jednu výjimku (ne zcela regulérní koncert ´Dégéček´ před časem v Roxy) živě předveden, proto se Pavel Zajíček (zpěv, či spíše deklamace) s Milanem Hlavsou (zde klávesy) dohodli na tom, že letos v zimě odehrají několik koncertů a pak zase vše (definitivně?) uloží k ledu. Jako spoluhráče si vybrali samé příslušníky pražské ´androšské´ elity:.......
więcej