Nové album houslisty a skladatele Jana Hrubého je i není kompilací dříve vydaného materiálu. Autor se vrátil k některým svým starším albům, vybral z nich silné a nosné melodie a postavil je do nového kontextu. Přitom se zaměřil zejména na album Mezidobí (2002), na němž původně jeho instrumentální skladby tvořily jen jakési mezihry mezi písněmi v podání Michala Prokopa, Josefa Klímy, Jany Lewitové a Vladimíra Mišíka. Zařazením do čistě instrumentální suity získávají tyto melodie nový půvab a nový význam. Další skladby si Jan Hrubý „vypůjčil“ z dalších svých alb, sólových (Cesty), nebo v podání celé skupiny Kukulín (Středozem, Silmarillion). Ke kořenům své tvorby se pak vrací mimo jiné v irské lidové melodii Kitchen Piper, poprvé v jeho podání zveřejněné na nedoceněném albu Balady 2 (1996).

Jan Hrubý sestavil své starší melodie do nového smysluplného celku, aby vytvářely nový hudební příběh. Není to však pouze kontext a dramaturgie, které jsou na tomto albu nové. Všechny kompozice prošly novou zvukovou úpravou, o aktuální remixy se postaral Hrubého dlouholetý spolupracovník Jan Kolář. Skladba Jak Irové přežili hladomor, na albu Mezidobí rozdělená na dvě části, se zde poprvé objevuje v rozšířené, téměř desetiminutové, verzi. Kromě toho si autor s posluchači pohrává i tím, že některým skladbám změnil nebo poupravil názvy. A tak se z kratičké instrumentálky Capriccio piccolino z alba Mezidobí stalo Violino picolino, z Batyskafu je Aqualung a k tolkienovskému Tomu Bombadilovi z alba Středozem přibyla v názvu skladby jeho žena Zlatěnka.

Jako bonus přidal Jan Hrubý k jinak instrumentálnímu skladbu píseň A Nation Once Again, kterou ve 40. letech 19. století složil Thomas Osborne Davis, zakladatel nacionalistického hnutí Mladé Irsko. Jan Hrubý svou verzi, kterou nazpívali Jiří Hannasmann a Hanka Horká, staví do nového kontextu svou poznámkou na obalu alba: Ke skladbě jej „navedla myšlenka na vzpomenutí nedožitých osmdesátin pr.......
więcej