In 2002, when the debut of the BDS, „Na hraní“, was published, nobody was left to doubt that there is ferocious rock youth here, with a clear idea of the future direction, without depression and with a young energy. In music, it is possible to compare them to the Hole, for the combination of the melodic or even pop parts, with yelling refrains. Now one can see that the band has not stopped to develop and has not lost anything of its beauty. During the three years between the succesful debut and „My o vlku“, the musicians made a progress, improved their musical craftmanship, but did not lost anything from their cute innocence.



Když v roce 2002 vyšlo debutové album skupiny BSD "Na hraní", nenechalo nikoho na pochybách, že je tu dravé rockové mládí bez komplexů, s jasným přesvědčením o směřování, bez depresí a s mladistvým elánem. Nyní vychází nové album „My o vlku“, které je slovy Marty Svobodové (zpěv, kytara, hudba, texty) „cestou po stopách nedostižitelného vlka, který se toulá různými končinami. „Procházíme zahradou, zlehka našlapujeme na křehkém ledě, jdeme nocí za úplňku a svištíme na saních s rolničkami. Vloupeme se do domu starého páru, potichu vstoupíme do snu, a přes krajinu smutku jdeme dál na jih, prosvícenou hořící vesnicí na náměstí a tam skočíme na dno osudné studny a tudy do tmavého podzemí… ale to už letíme s křídly za hlavou abychom mohli sklouznout z oblohy zpátky na zem… ale vlk nám stále mizí v dáli neznámo kam.“

Hudebně přirovnatelní k Hole - pro kombinaci melodických až popových pasáží s uječenými, nářezovými refrény. Nyní se můžete přesvědčit, že kapela neustala ve svém vývoji a nic neztratila ze svého půvabu. Za tři roky, které dělí album „My o vlku“ od vydařeného debutu udělala kapela krok kupředu, zdokonalila své hráčské umění, a z desky je cítit kolektivnější duch. Dvě skladby napsala i houslistka a zpěvačka Eva Svobodová a.......
więcej